Daň z nemovitosti- termíny, pravidla, rady
Zatímco daňové přiznání letos povinně podávali jen někteří majitelé nemovitostí (zjednodušeně řečeno ti, u nichž došlo k nějaké změně), platit daň musí každoročně všichni, kdo nějakou nemovitost vlastní.Na platbu, respektive první splátku, je čas do konce května. Mírnější pravidla mají chovatelé ryb a zemědělci – těm stačí uhradit daň z nemovitých věcí (nebo první splátku) do konce srpna.
Pokud daň nepřesáhne pět tisíc korun, je do posledního května (srpna) splatná celá. Vyšší daň si můžete (ale nemusíte) rozložit do dvou splátek: první půlka musí být uhrazená do konce května (srpna), druhá do konce listopadu. Ve zmíněných termínech by už od vás měl finanční úřad peníze mít, nejde tedy „jen“ o poslední termín pro jejich odeslání.
Když vám vyjde daň z nemovitých věcí nižší než třicet korun, platit ji nemusíte. Kromě spoluvlastnických podílů na pozemcích – z těch se daň odvádí vždy, a to v minimální výši padesáti korun.
Jak se počítá daň z nemovitých věcí
V praxi to funguje jednoduše: pokud jste letos nebo už dřív svou nemovitost přiznali (tedy podali daňové přiznání k dani z nemovitých věcí), finanční úřad se vám každý rok s předstihem ozve sám. Pošle složenku, e-mail nebo datovou zprávu s výší daně a platebními údaji. A to i v případě, že se výše daně od loňska změnila, například kvůli nové výši koeficientu ve vaší obci. Lidem, kteří nemají datovou schránku a nejsou registrovaní k placení daně přes SIPO ani si neobjednali zasílání údajů e-mailem, přijde daňová složenka. Je to Poštovní poukázka A – doklad V/DS, za kterou se nehradí poplatek. Právnické osoby bez datové schránky dostanou klasickou složenku typu A, zpoplatněnou podle ceníku České pošty. Jestli jste fyzická osoba, máte datovou schránku, nejste přihlášení k placení daně přes SIPO ani k zasílání údajů e-mailem a nebyla vám výše daně sdělena platebním výměrem, čekejte zprávu o daňové povinnosti do datové schránky.
Stejně tak právnické osoby, které mají datovou schránku a výše daně jim nebyla sdělena platebním výměrem – i těm přijdou informace potřebné k platbě do datovky.
Finanční úřady rozesílají složenky postupně, ve vlnách. Jako poslední je dostanou ti, kteří vlastní nemovitosti ve více krajích.
Obálku se složenkou byste měli ve schránce najít nejpozději okolo 22. května. Když do tohoto data složenka ani jiná zpráva nedorazí, obraťte se na svůj místně příslušný finanční úřad sami a zjistěte výši daně. Složenka se mohla snadno zatoulat – to vás ale neomluví, když zaplatíte pozdě.
Daň se počítá vždy za všechny nemovitosti, které máte na území jednoho kraje. Kdo vlastní nemovitosti v několika krajích, najde v jedné obálce několik složenek – za každý kraj zvlášť. Když vám v jednom kraji vyjde daň nižší než pět tisíc, obdržíte za nemovitosti v tomto kraji jednu složenku. Pokud je daň vyšší, budou složenky dvě, abyste si mohli platbu rozpůlit; klidně ale daň můžete uhradit hned celou.
Kdo chce místo složenky dostávat e-mail, musí o to včas požádat. Službu může využít každý poplatník daně z nemovitých věcí, který nemá datovou schránku a který nemá aktivovanou službu placení daně přes SIPO. E-mail čekejte vždy začátkem května. Obsahuje stejné údaje, jako jsou na složence – včetně QR kódu, který umožňuje zaplatit daň přes internetové bankovnictví nebo mobilní platební aplikaci.
Tato varianta má ještě jednu výhodu – když daň z nemovitých věcí zapomenete zaplatit, finanční úřad vás na chybu e-mailem upozorní.
Ke službě se registrujete tak, že místně příslušnému finančnímu úřadu doručíte vyplněnou a podepsanou žádost ve věci zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem. Pokud platíte daň několika finančním úřadům, je třeba obeslat každý úřad zvlášť. Stejný formulář slouží ke změně e-mailové adresy a k ukončení služby.
Možnosti pro placení daně
Daň lze uhradit více způsoby: složenkou, převodem na účet finančního úřadu, hotově v pokladně krajského finančního úřadu (název i adresa je na složence), případně QR kódem na složence nebo v e-mailu od finančního úřadu (přes mobilní bankovnictví). Jestli platíte bankovním převodem, zadejte stejné platební údaje, jako jsou na složence. Jiný bude jen konstantní symbol: při platbě převodem 1148, při platbě klasickou složenkou 1149, při platbě daňovou složenkou 0001. Variabilní symbol je vaše IČ nebo rodné číslo.
Další variantou je platit daň přes SIPO. Předpokladem je odevzdat finančnímu úřadu s předstihem oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO.
Součástí oznámení musí být doklad potvrzující přidělení spojovacího čísla SIPO. Jestli spojovací číslo nemáte, je třeba nejprve vyplnit formulář SIPO, který je k dostání na každé poště, a na poště ho odevzdat.
Jestli chcete platit přes SIPO několika finančním úřadům, musíte oznámení podat každému z krajských finančních úřadů zvlášť.
Pokud jste se k platbě přes SIPO přihlásili už dřív, letos ani v dalších letech nic nemusíte řešit. Peníze se budou strhávat každoročně (i v případě, že se výše daně změní), dokud se od platby inkasem neodhlásíte. To je možné udělat vždy nejpozději do patnáctého března daného zdaňovacího období; využijete stejný formulář jako k přihlášce.
Pozdě zaplacená daň z nemovitostí
Když se s platbou daně opozdíte, vyměří vám finanční úřad úrok z prodlení. Počítá se z roční výše repo sazby České národní banky platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, kdy jste se v prodlení ocitli. Ta se zvýší o čtrnáct procentních bodů a rozpočítává se na dny.Za malé zpoždění ale sankce nehrozí. Když daň zaplatíte do čtyř pracovních dnů po termínu, projde vám to beztrestně. Úrok se vyměřuje, až když se zpozdíte o pět pracovních dnů a víc – počítá se potom ale od prvního dne prodlení, ne až od pátého.Úrok se uplatňuje maximálně za pět let prodlení a promíjí se, když u jedné daně za jedno zdaňovací období nepřesáhne dvě stovky.
Zdroj: www.penize.cz